Leopold Leonhard Thun von Hohenstein a usedlost Cibulka

První zprávy o usedlosti Cibulka můžeme číst v různých písemnostech už ve středověku, do krásy ale rozkvetla až v době, kdy ji koupil a zvelebil Leopold Leonhard Thun von Hohenstein. Tento příslušník děčínské větve rozsáhlého šlechtického rodu Thun–Hohensteinů byl od mládí veden k církevní kariéře. V roce 1796 byl zvolen do prestižní funkce pasovského biskupa a knížete, kterou převzal po svém bratranci Thomasovi. Hned na počátku své vlády se ale musel vypořádávat s důsledky napoleonských válek a z důvodů následných turbulentních změn politického uspořádání v Evropě na počátku 19. století byl donucen vzdát se světské vlády nad územím biskupství. Odmítl ponechat si pouze církevní funkci biskupa a raději se uchýlil do rodných Čech.

Nějakou dobu žil v dnes již neexistujícím Astfeldském paláci v Praze na Národní třídě, pak na rodinném zámku v Chlumci u Chabařovic a nakonec v roce 1815 zakoupil za na tu dobu poměrně vysoký obnos usedlost Cibulka s přilehlými pozemky. Cibulka se mu stala jakýmsi refugiem, útočištěm před okolním světem, které si zveleboval k obrazu svému. Velkou tvůrčí energii i značné finanční prostředky věnoval především budování a zkrášlování přírodního krajinného parku, který byl odrazem tehdejších filozofických a uměleckých proudů. V koncepci zahrady se tak projevily prvky doznívajícího klasicismu i počínajícího romantismu, Rousseauova přírodní filozofie i osvícenská víra v člověka. Kdybychom chtěli vidět tehdejší Hohensteinův park, museli bychom si odmyslet hodně dnešního lesa, který je pozůstatkem neuváženého průběžného cizorodého zalesňování v období 60. let 20. století. Některé dochované stavební památky nám ale původní podobu parku mohou přece jen přiblížit. Ať už je to čínský pavilón, na jehož střeše se jako korouhvička otáčela postava Číňana, nebo romantická umělá poustevna s mechanickými figurami poustevníků a zřícenina s mechanickým rytířem. Právě tyto mechanické prvky, poměrně typické pro anglické parky, byly v pražských poměrech něčím novým a mimořádným, a proto přitahovaly pozornost návštěvníků, kterým byl park volně přístupný. Na zkrášlování usedlosti i parku Cibulka pracoval Leopold Leonhard Thun von Hohenstein až do své smrti v roce 1826. Pohřben je na Malostranském hřbitově.

Výstava plánovaná na zahradě hájovny by chtěla návštěvníkům hravou a vstřícnou formou přiblížit původní podobu i atmosféru usedlosti a parku Cibulka, stejně jako osobnost jejího majitele.